Historie farnosti
Historie farnosti
Kostel sv. Jakuba Většího (Staršího)
Jakub pocházel z Betsaidy u Genezaretského jezera v Palestině. Jeho rodiče byli rybáři Zebedeus a Salome, jeho bratrem byl Jan, apoštol a evangelista.
Ježíš Jakuba povolal hned po Petrovi a jeho bratru Ondřejovi i s mladším bratrem Janem, když na lodi společně se svým otcem spravovali sítě (viz Mt 4,21-22). Byli totiž rybáři a ve svém řemesle zřejmě i podnikatelé, neboť měli najaté pomocníky. Podle evangelia oba velkodušně opustili otce i loď a šli za ním. Jakub je v úryvcích Písma častěji uváděn za Petrem hned na druhém místě a tím je zdůrazněna jeho důležitost. Spolu s Petrem a Janem patřil Jakub ke Kristovým privilegovaným učedníkům, usuzuje se z toho, že byli Ježíšem povoláváni k významným intimním událostem. Ať šlo o vzkříšení dcery Jairovy (Mk 5,37), o událost Proměnění na hoře Tábor (Mt 17,1), zahájení tzv. eschatologického proslovu (Mk 13,3) nebo povolání do Ježíšovy blízkosti v Getsemanské zahradě, kde se pak z úzkosti potil krví (Mt 26,37). Po Ježíšově Nanebevstoupení hlásal Jakub evangelium. Jedna věc zůstává naprosto jasná, a sice to, že Jakub se těšil velké autoritě uvnitř prvotní církve v Jeruzalémě, podílel se na jejím budování a spolu s Petrem za ni cítil pastorální odpovědnost.
Farnost Veselá – tvoří obce – Veselá, Janovice, Ostrovec, Huť, Benátky, Rohovka a Bělá. Samostatnou farností se stala roku 1857. Nejvyšší počet obyvatel měla farnost v roce 1880. Žilo v ní 1480 obyvatel. Nyní (rok 2014) trvale žije ve vsích farnosti už jen 400 osob.
Farní kostel sv. Jakuba Většího (Staršího) – je kulturní a historická památka. Podoba kamenného gotického kostelíka, tak jak je v půdorysu a obvodovém zdivu dochována dodnes, pochází z doby pohusitské – z pol. 15. století. (Je pravděpodobné, že stavba nahradila starší kostelík z 1. pol. 14. stol., který tvořila kaple – v prostoru dnešního presbytáře. Měla snad zděné základy a zdivo ; k ní následně byla připojena dřevěná loď s věží.) V dalších stoletích (16.-19.) byl kostel mnohokrát opravován, v 17.stol. např. prošel výraznější raně barokní přestavbou, která změnila okenní otvory, vstup do kostela, jeho zastřešení a vnější a vnitřní malovanou výzdobu. Architektonicky se jedná o prostou, poměrně jednoduchou, avšak esteticky citlivou stavbu s takřka čtvercovou lodí, k níž přiléhá na západě věž a na východě presbytář. Na severní straně byla ke kněžišti přistavěna r. 1856 sakristie.
Zděná fara – ve Veselé byla postavena na začátku 19. století. Obydlena byla nepřetržitě 160 let, naposledy v letech 1968-1974. Původní hřbitov farnosti byl kolem kostela.
Nový hřbitov – byl budován v letech 1946-1949, a to po pravé straně silnice z Veselé do Janovic, nedaleko za vsí.
Svátkem farnosti je 25. červenec – zasvěcený sv. Jakubovi Většímu (Staršímu).
Pouť se slaví vždy v neděli po svátku sv. Jakuba.
Základní podrobné informace o kostele sv. Jakuba jsou v pojednání Dr. Kláry Benešovské, CSc. „Kostel sv. Jakuba ve Veselé – klíč k zapomenuté minulosti“. Text je součástí publikace „Z minulosti i současnosti Veselé 2“, vydané v roce 2004 obcí Veselá.